Mám s tímto člověkem krásnou osobní zkušenost, nemohu tedy přejít odchod Karla Schwarzenberga jen tak mávnutím ruky. Rok 2012., 7.dubna odjíždím sám, bez spoluhráčů, odehrát jarní farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Sychravo, celé prostranství profukovalo, zima jako při adventech. Mezi mými hudebními vstupy, tenkrát ještě s českými lidovými a gotickými písněmi jsem se chodil ohřívat do místní kadibudky Toy Toy, jinak nebylo kam, neodhadl jsem totiž oblečení, které zde prodávající farmáři měli ze zkušenosti již vychytané, tak jim nevadilo celodenně prodávat u stánků bez bočního krytí, kdy stejně vypadalo i podium. Pódiem se rozumí plachta bez bočnic s přístroji položenými na hlíně, podloženými aspoň igelitem ze sprchového kouta. Paní farmářce s pečenými čaji se mne zželelo a přinášela mi na podium její tekuté dobrůtky pro zahřátí. Sunul jsem se sajíc tuto blahodárnou tekutinu opět ke kadibudce, abych se tu zahřál a v klidu vyřídil pár telefonátů, ovšem z dálky slyším jakési zvučné hlasy. Lidé někomu uhýbali z cesty a najednou vidím mým směrem přicházet noblesního pána ve světlém dlouhém plášti a vedle něj dva další pány v oblecích tmavých. Šli ke mně… Pán ve světlém plášti byl Karel Schwarzenberg osobně a ti vedle něj jeho ochranka. Zastavili přede mnou, pan kníže mne pozdravil a dlouze se uklonil, odbočil a odešel. Jeho laskavý pohled a naprosto nečekaný projev úcty, jakéhosi drobného obdivu k mé hudební produkci, možná k určité konkrétní písni, mnou otřásl. Jak se lidově říká, zůstal jsem stát jako solný sloup. Těžko Vám lidičky popisovat, jak mně bylo. Mám to v životě tak, na rozdíl od jiných lidí, že se z chvály neumím dostatečně těšit a čerpat z ní sebevědomí, to vše čerpám naštěstí z jiných věcí, ale projev uznání od pana Schwarzenberga, i když mohu jeho význam přeceňovat, mne naplnil pocitem, po kterém jsem vlastně už dlouho prahl. Měl pro mne cenu otcovského poplácání po zádech. Prostě tento projev uznání od knížete, od osobnosti, kterou jsem vždy obdivoval a která mně byla nesmírně sympatická, se do mne vpálil tak hluboko, že mě hřeje dodnes. Kdo by si pomyslel, že přijde zrovna na takovém místě a v takovou chvíli..
